|
2 PŘÍLOHA: VEŘEJNÁ DISKUZE - POPIS TECHNIKY
Veřejná diskuze byla vyvinuta pro účely předložené metodiky na základě již zavedené a používané techniky - veřejného projednání. Veřejné projednání je jednou ze základních technik účasti veřejnosti. Navrhujeme použít veřejnou diskuzi jako jeden z klíčových prvků účasti veřejnosti na strategickém plánování.
Je však třeba upozornit na to, že tato technika v sobě skrývá mnoho úskalí: I jediná špatně vedená veřejná diskuze může způsobit mnoho škod pro budoucí účast veřejnosti na strategickém plánování. Účastníci by měli mít pocit, že jejich energie vložená do plánování nebyla marnou investicí. Proto je součástí popisu techniky tabulka, která upozorňuje na základních nebezpečí, která nejčastěji potkávají nezkušené realizátory, a zároveň přináší návrhy řešení, jak těmto nebezpečím čelit.
Základní principy:
- Termín stanovit dostatečně včas a zveřejnit, písemné pozvánky s programem je nutné zaslat rovněž včas (1 měsíc předem).
- Předem vymezit jasně definovatelné téma, o kterém je možné vést diskuzi. K tomu směřovat přípravu diskuze a podkladových materiálů.
- Téma a cíl sdělit účastníkům na počátku diskuze (pokud jsou očekávání příliš velká, vzniká frustrace a posiluje se nekonstruktivnost vstupu veřejnosti).
- Umožnit maximálnímu počtu lidí sdělit svoje stanovisko.
- Veškeré vstupy veřejnosti viditelně zaznamenávat.
- Klást důraz na práci v malých pracovních skupinách, diskuze je konstruktivnější.
Klíčové body pro vedení veřejné diskuze
- Před konáním diskuze zveřejnit program.
- Vždy zajistit přítomnost profesionálního a nezávislého moderátora.
- Na počátku velmi stručně představit základní informace o procesu zpracování a obsahu dokumentu (v plénu se doporučuje maximální stručnost).
- Pokud je to možné, vždy rozdělit přítomné do pracovních skupin, např. podle problémových okruhů. Některé pracovní skupiny se však mohou věnovat i stejným tématům (menší skupiny jsou vždy schopny efektivnějšího jednání).
- Snažit se zajistit různorodost účastníků v pracovních skupinách.
- Zabezpečit, aby se pracovní skupiny navzájem nerušily.
- V každé skupině musí být přítomen facilitátor a zástupce zpracovatele.
- Před jednáním pracovní skupiny doplnit informace relevantní problémovému okruhu (touto cestou jsou podávány všechny relevantní informace k tématu pracovní skupiny).
- Rozdat srozumitelné a stručné podklady k problémovému okruhu.
- Vyzvat účastníky k podávání připomínek písemně i po skončení jednání veřejné diskuze, lhůtu stanovit nejméně na 14 dní od konání veřejné diskuze, sdělit místo, kam se mají připomínky podávat, a oznámit, jak bude s připomínkami naloženo.
Podkladové materiály pro účastníky veřejné diskuze
Podkladové materiály a celý strategický dokument nebo jeho část aktuálně určené k veřejné diskuzi je třeba zveřejnit alespoň 14 dní před jejím konáním.
Pracovní materiály jsou stejné pro účastníky a pro vedoucí pracovních skupin. Vedoucí, nebo zpracovatel by neměl argumentovat nebo prezentovat materiál, který nemají účastníci k dispozici.
Podkladové materiály musí:
- být stručné a srozumitelné,
- podávat základní informace o problémovém okruhu.
Tabulka: Základní nebezpečí a návrh jejich řešení
Základní nebezpečí |
Návrh řešení |
Malá účast občanů. |
Zajistit dostatečnou rozesílku pozvánek.
Provést rozesílku dostatečně včas (1 měsíc předem).
Zveřejnit pozvánky i v médiích.
Vhodně stanovit cílové skupiny, které budou osloveny a pozvány např. i telefonicky. |
Málo času na projednání. |
Klást důraz na práci v pracovních skupinách.
Stanovit předem dostatečnou délku projednávání, oznámit jí a držet se jí.
Upozornit i na jiné možnosti účastnit se zpracování strategického dokumentu. |
Nedostatečně zkušený facilitátor. |
Zajistit profesionály. |
Dobře zorganizované nátlakové skupiny, které přijdou s cílem slyšení rozvrátit. |
Zajistit zkušeného facilitátora, případně zkušenou pořadatelskou službu |
|