|
|
Přístup veřejnosti k informacím
Klíčová povinnost:
Všechny materiály, které vznikají v rámci plánování, jsou veřejně přístupné. Na vyžádání jsou každému poskytnuty. Zpracovatel nebo jím určená organizační složka uchovávají všechny relevantní materiály nejméně po dobu platnosti strategického dokumentu. Jde zejména o pracovní verze dokumentů, zápisy z jednání a došlé připomínky veřejnosti. |
Čl.7 věta první Aarhuské úmluvy: "Strany přijmou prováděcí a/nebo jiné předpisy pro účast veřejnosti při přípravě plánu a programu, které se týkají životního prostředí, a to v transparentním a spravedlivém rámci..." Zde je stanovena obecná povinnost transparentního a spravedlivého rámce s přímým odkazem na čl. 6.3, 6.4 a 6.8. Jako výkladová pravidla pro specifikaci takového rámce mohou být použita i ostatní ustanovení čl. 6 Aarhuské úmluvy.
Pro přístup veřejnosti k informacím stanovuje Aarhuská úmluva v čl. 4 přesná pravidla s důrazem na omezení možností, kdy lze informaci odmítnout. Do českého právního řádu byla tato ustanovení Aarhuské úmluvy převedena zákonem č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí a zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Zákon č. 123/1998 plně vyhovuje požadavkům Aarhuské úmluvy.
Vyvstává však otázka možnosti dvojího právního režimu poskytování informací, neboť v oblasti plánování regionálního rozvoje lze jen těžko stanovit, které informace se životního prostředí týkají a které už nikoliv. Ve svých důsledcích se strategické dokumenty životního prostředí týkají jako celek. Z hlediska efektivity poskytování informací je proto vhodné nastavit jediný mechanismus jejich poskytování tak, aby vyhovoval oběma zákonným normám
Přesto se zdá být účelné vyřešit otázku, který z informačních zákonů je třeba pro oblast plánování regionálního rozvoje považovat za řídící. Pro účely této metodiky vycházíme z předpokladu, že zákon č. 123/1998 Sb., je speciálním zákonem k obecnému zákonu 106/99 Sb., a je tedy pro účely plánování regionálního rozvoje nezbytné respektovat především jeho ustanovení (viz. tabulka č. 1 - citace zákona č. 123/1998 Sb.). Systém přístupu k informacím upravený touto částí metodiky však v zásadě vyhovuje oběma zákonům.
Tato metodika navrhuje přístup veřejnosti k informacím takto:
- Všechny relevantní materiály se uchovávají (např. zápisy z jednání prac. skupin, verze strategického dokumentu, zápisy z jednání s veřejností, materiály připravené pro potřeby veřejnosti apod.).
- Na základě žádosti se poskytují informace, a to i bez udání důvodu.
- Informace se poskytují ve formě požadované žadatelem. Lze je poskytnout i v jiné formě, pokud je k tomu důvod.
- Žádost o informaci lze zamítnout jen na základě přesně stanovených důvodů (viz Aarhuská úmluva čl. 4 odst. 4). Za základní výjimky lze považovat případ, kdy je informace chráněna z důvodu veřejného zájmu, tj. podle zákona o utajovaných skutečnostech, obchodního zákoníku, zákona o obchodním tajemství apod. Veřejným zájmem je však také poskytovat informace.
- Pokud dotázaný orgán nemá požadovanou informaci k dispozici, je povinen na tuto skutečnost žadatele upozornit s tím, že jej odkáže na orgán, který podle jeho názoru může požadovanou informaci poskytnout.
Informace poskytují:
- zpracovatel (tedy koordinátor zpracování, najatá konzultační agentura, případně i vedoucí pracovních skupin),
K tomu viz ustanovení §2 odst.a) zákona č. 123/1998: "Pro účely tohoto zákona se rozumí a) informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů (dále jen informace)..., jež vypovídají zejména o ... 2. připravovaných činnostech, které by mohly vést ke změně stavu životního prostředí,.... 8. mezinárodních, státních regionálních a místních strategiích a programech, akčních plánech apod., jichž se Česká republika účastní, a zprávách o jejich plnění, ..."
Výkladová zásada "lex specilis derogat generali" znamená, že pro oblast upravenou dvěma zákony (obecným a speciálním) se použije pouze zákon speciální. Zákon 106/1999 na rozdíl od zákona 123/1998 nemluví o strategiích, které se týkají životního prostředí. Strategické dokumenty plánující regionální rozvoj jsou takovými strategiemi - viz argumentace v textu a ustanovení § 2. odst. 1a) zákona č. 123/1998 Sb.
- rozhodovatel (např. Regionální rada - případ zpracování ROP, nebo krajské zastupitelstvo - případ zpracování PRK),
- ministerstvo (obvykle zajišťují metodické vedení zpracování).
Povinnost stanovená Aarhuskou úmluvou pouze orgánům veřejné správy je v této kapitole rozšířena o zpracovatele strategického dokumentu, neboť zajištění informování a zapojení veřejnosti bývá součástí zadání pro zpracovatele. Je vhodné, aby přístup veřejnosti k informacím na základě zákonů 123/1998 Sb. a 106/1999 Sb. pro oblast zpracování strategických dokumentů byl zajišťován rovněž jeho prostřednictvím, ač mu taková povinnost Aarhuskou úmluvou ani současnými zákony stanovena není.
Tabulka č.1
Povinnosti vyplývající ze zákona 123/1998 Sb.:·
- Poskytovat informace na vyžádání bezplatně do 30 dnů od podání žádosti (Z. č. 106/99 Sb. stanoví lhůtu 15 dní)
- Odepřít zpřístupnění informace lze pouze v případě, že to vylučují předpisy o skutečnostech utajovaných ve státním zájmu:
- o ochraně osobních nebo individuálních údajů a o ochraně osobnosti,
- o ochraně duševního vlastnictví,
- o ochraně osobního tajemství.
- Ostatní důvody pro odepření zpřístupnění informací :
- informace byla předána osobou, která k tomu nebyla povinna a nedala souhlas ke zveřejnění,
- informace o výskytu chráněných druhů, kdy hrozí jejich ohrožení nebo poškození,
- informace získané v rámci trestního nebo přestupkového řízení, které není ukončeno,
- žádost je nesrozumitelná, nebo příliš obecná a žadatel ji ve lhůtě 15 dní nedoplnil, ač byl k tomu vyzván,
- odepřeny mohou být i informace anonymním žadatelům.
- O odepření žádosti o zpřístupnění informace musí být vydáno správní rozhodnutí
Takové správní rozhodnutí vydává orgán, který byl povinen informaci zpřístupnit, nebo správní orgán nadřízený organizaci, která měla informace zpřístupnit. Vydání rozhodnutí o odepření zpřístupnění informací se řídí Správním řádem. Existují pro to řádné i mimořádné opravné prostředky.
|
Viz § 7 zákona 123/1998 Sb.
Viz § 8 odst. 1. zákona 123/1998 Sb.
Viz § 8 odst. 2. zákona 123/1998 Sb.
Viz § 9 zákona 123/1998 Sb.
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení ve znění novel
Zpřístupnit informace lze i neformálně. Mechanismus zpřístupňování může tedy užít i zpracovatel, ač se na něj ustanovení zákona č. 123/1998 Sb. přímo nevztahují. Odepření poskytnutí informací je však přísně formalizováno a vydat takové rozhodnutí může pouze orgán veřejné správy. Pro oblast regionálního rozvoje jím bude zadavatel zpracování: Krajský
|
