Důvody pro zapojení veřejnosti do přípravy plánovacích dokumentů

Přínosem pro obec je posilování pocitu sounáležitosti, motivace a zvýšení zájmu občanů a cílových skupin na spolupráci. Dlouhodobá a koncepční spolupráce s občany různých zájmových skupin při přípravě rozvojových dokumentů je základem pro vznik partnerství, nezbytného pro společnou realizaci náročných integrovaných a komunitních projektů a zároveň je předpokladem pro jejich vícezdrojové financování. Při přípravě komunitního plánu sociálních služeb se navíc připojuje významný požadavek zpracování efektivního plánu, který reaguje na potřeby lidí ve společnosti. Získávání názoru občanů (uživatelů i poskytovatelů služeb), zpětná vazba, partnerství při přípravě dokumentů jsou jedinou cestou, jak zjistit aktuální potřeby občanů.

Důvody pro navázání zpětné vazby a získávání a zapracování názorů od občanů jsou:

• pragmatické
  
  -    Lze získat množství podkladních informací, námětů a připomínek, které lze bezprostředně využít pro zvýšení kvality dokumentů.
  
  -    Občané podrobně znají prostředí, ve kterém žijí a mohou tudíž předpovídat dopady navrhovaných opatření.
  
  -    Mezi občany se rovněž vždy nacházejí místní odborníci (každý expert někde bydlí), kteří obvykle zdarma poskytují kvalifikované odborné podněty. Z tohoto hlediska je zapojení místních obyvatel i finančně výhodné.
  
  -    Spolupráce s občany je možností, jak skloubit více aspektů ve společnosti. V případě komunitního plánu sociálních služeb jde o propojení oblasti sociální, zdravotní, volnočasové, environmentální a ekonomické.
  
  -    Je to cesta, jak zapojit a zmírnit případné oponenty. Odpůrci se tak stávají konstruktivními a to jim brání později dokument úplně zablokovat.
  
  -    Cílové skupiny, které se účastní komunitního plánování, se pak aktivněji účastní i jeho realizace. V případě komunitního plánu sociálních služeb jde zejména o skupinu poskytovatelů sociálních služeb, které nejsou zřizovány obcí.



• sociálně-politické
  
  -    Včasným a kvalitním zapojením veřejnosti obec získává přirozenou cestou podporu mezi občany i zastupiteli pro svá rozhodnutí.
  
  -    Je pravděpodobnější přijetí konsensu při plánování potenciálně konfliktních záměrů.
  
  -    Zlepšení veřejného kreditu zastupitelů.
  
  -    Příznivý ohlas ze strany občanů, kteří oceňují otevřenost, transparentnost.
  
  -    Zvýšení důvěry mezi vedením obce a občany, a z toho plynoucí lepší postavení ve volbách.



• ekonomické
  
  -    Včasné a kvalitní zapojení veřejnosti do rozhodování v konečném důsledku zrychlí připravený plánovací proces a ušetří prostředky, které by obec musela později vynaložit na požadované změny.
  
  -    Přínosem může i být i zjištění, že nesouhlas veřejnosti s plánovaným záměrem je příliš velký a jeho realizace by přinesla ekonomicky neúnosné náhrady.

Nevýhody systému zapojování veřejnosti:

• Zapojení veřejnosti na počátku prodlužuje čas přípravy a organizačně komplikuje přípravu rozvojových dokumentů. Ve svém výsledku však minimalizuje časové prodlevy a zvyšuje efektivnost vynakládaných prostředků (toto jsou standardní závěry studií UNDP, Světové banky, EBRD, OECD-DAC),
• Obec musí vytvořit časový prostor a finanční fondy pro zapojení veřejnosti. Tato investice se vyplatí v průběhu realizace plánu.
• Při jednání s vedením obce se počáteční investice do zapojení veřejnosti velmi obtížně zdůvodňují.
• Konkrétní dopad zapojení občanů se zpravidla obtížně dokumentuje, a to tím hůře, čím kvalitněji a efektivněji bylo zapojení občanů do přípravy dokumentu provedeno. Důvodem je, že v tomto případě nevznikne žádný konflikt, který by se "díky zapojení veřejnosti" úspěšně vyřešil. Nedá se porovnat, jak by dokument vypadal a jak by reagovala veřejnost, kdyby nebyla zapojena, s výsledky při zapojení veřejnosti, protože si lze vybrat buď jednu nebo druhou cestu.
• Neodborně vedené zapojování veřejnosti může přinést i negativní nebo nulové výsledky - nutná je spolupráce s odbornými konzultanty a facilitátory.

Cílem zapojení veřejnosti je zlepšit proces přípravy podkladů pro rozhodování

Vnímání a přijetí každého rozhodnutí ze strany veřejnosti je zásadně ovlivněno měrou, jakou mohou občané ovlivnit jeho znění. K tomu, aby mohli občané přímo ovlivnit připravované rozhodnutí, slouží systém a techniky zapojování veřejnosti.

Zapojování veřejnosti je způsob, jakým radnice otevírá občanům možnost ovlivnit budoucí podobu dokumentu. Samozřejmě, že konečné rozhodnutí přísluší radě a zastupitelstvu obce a nikoli veřejnosti. Systém zapojení veřejnosti nic nemění na pravomoci a zodpovědnosti zastupitelů. Je však přínosem před učiněním zásadních kroků získat od veřejnosti zpětnou vazbu, aby rozhodnutí reagovalo na potřeby občanů a nebo omezilo negativní reakce z jejich strany. V případě komunitního plánování sociálních služeb je tento požadavek zvlášť významný, protože oblast sociální politiky je velmi citlivá.