o projektu | o nás | soutěž | dotazník | email
Jak začít se zapojováním
Základní informace o zapojování
Techniky zapojení veřejnosti
Metodiky
Případové studie
Zapojování pro pokročilé
Jak organizovat zapojení veřejnosti
Techniky zapojení veřejnosti
Metodiky
Případové studie
Odkazy
Poradna
Kde to vře
Knihovna

4. Plánování komunitní péče ve Skotsku

Plánování komunitní péče ve Skotsku bylo již dáno (Skotským) zákonem o sociální práci z roku 1968. Tato povinnost byla převedena i do zákona z roku 1990 ("National Health Service and Community Care Act 1990").

První plány komunitní péče připravovaly v roce 1990 - 1991 Zdravotní rady ("Health Boards") ve spolupráci se zástupci sociální práce místních samospráv, jako součást lokálních zdravotních strategií, které procházely projednáváním s mnoha dalšími zainteresovanými partnery. Byly to tříleté plány na období 1992 - 1995, které byly každoročně aktualizovány.
"The Scotish Office" vydal v 90. letech pro místní samosprávy doporučení pro realizaci plánování komunitní péče. Jsou to zejména:

  • CIRCULAR SWSG1/91 "Comunity care in Scotland - community care planning", který se týká obsahu plánu.
  • CIRCULAR SWSG 4/93 "Directions on Consultations": s požadavkem, aby místní samospráva začlenila do plánování proces projednání a zejména projednání se zástupců poskytovatelů služeb v neziskovém sektoru.
  • CIRCULAR SWSG13/94 "Directions on Purchasing": nařizuje místním samosprávám, aby do plánů komunitní péče začlenily vyjádření, jak budou podporovat sociální služby;
  • V roce 1994 byl aktualizován oběžník z roku 1991 (CIRCULAR SWSG14/94) "Community Care Planning" zejména s ohledem na očekávané přínosy plánu. Plán je chápán více jako nástroj pro řízení, zaměřený na plánované aktivity na podporu strategických cílů. Jde o klíčový dokument, který se věnuje obsahu plánů komunitní péče. Byla hlouběji propracována doporučení k obsah plánu.
  • V roce 1994 byla oběžníkem SWSG7/94 "Community Care - The Housing Dimension" zdůrazněna zejména role služeb bydlení na strategické i praktické úrovni a bylo doporučeno, aby se služby bydlení staly rovnocenným partnerem pro komunitní plánování.

Národní zdravotní služba ve Skotsku vydala také řadu doporučení, např. NHS, MEL(1992)55, které se zabývá sdílením zdrojů a Doporučení pro priority a plánování ("Priorities and Planning Guidance"), které podporuje rozvoj společných strategií pro zvláštní péči, která zahrnují i dlouhodobou péči v nemocnici.

Principy plánování komunitní péče ve Skotsku

  1. Plánování vede k aktivitám. Plány identifikují místní potřeby a navrhují aktivity vedoucí k rozvoji a zlepšování služeb.
  2. Plánování komunitní péče se vyvíjí. Pravidelné hodnocení plánů na národní a místní úrovni sleduje dosažení cílů a je podkladem i pro další zlepšování plánovacího procesu.
  3. V plánech komunitní péče musí být místo pro místní iniciativy a pro flexibilní využívání zdrojů. Některé z nejúspěšnějších rozvojových aktivit mají základ v jednotlivcích, místních skupinách a týmech, které jsou v denním styku s aktuálními místními potřebami. Plány komunitní péče by měly vytvářet příznivé klima pro jejich rozvoj.
  4. Mimo jiné by měl být plán komunitní péče vytvářen tak, aby pomohl dosáhnout klíčové cíle určené vládou, které byly stanoveny v Bílé knize "Caring for people" (1989):

    (a) podporovat rozvoj domácí, denní a respitní péče, která umožňuje žít lidem v jejich vlastních domovech,

    (b) zajistit, že poskytovatelé služeb podporují pečovatele,

    (c) zajistit náležité zjišťování potřeb a dobrý management služeb jako základ pro kvalitní poskytování sociálních služeb,

    (d) podporovat rozvoj nestátního sektoru zároveň s dobrou kvalitou veřejných služeb,

    (e) vyjasnit odpovědnost institucí a tím je lépe vést k odpovědnosti za jejich výkony,

    (f) zajistit zhodnocení peněz daňových poplatníků zavedením nového systému podpory sociálních služeb.

Obsah plánu komunitní péče ve Skotsku

Plán komunitní péče by měl obsahovat:

  • téma plánování,
  • definované potřeby každé cílové skupiny a jak mohou být tyto potřeby pokryty službami ze sociální, zdravotní oblasti a bydlení,
  • vyjádření rozhodovatelů o tom, jakým způsobem budou podporovat služby popsané v plánu,
  • aktivity na podporu politiky komunitní péče,
  • projednání návrhu plánu (tj. kdo byl přizván k projednání, seznam připomínek a jejich vliv na finální podobu plánu).

Partnerství při plánování

Při plánování spolupracuje místní samospráva (zástupci sociální práce) se Zdravotní radou. Tato spolupráce může být zakotvena v dohodě o společném plánování. Hlavním důvodem pro vytvoření dohody o plánování je vyjasnit odpovědnost za aktivity. Dohoda může být uzavřena i s dalšími institucemi. Podstatou je určit, kdo co dělá, pro koho, v jaké kvalitě, kdy, co to stojí a kdo to platí.

Detailní postup implementace plánu je navíc projednán s poskytovateli v oblasti zdravotních, sociálních služeb a bydlení, tak aby bylo dosaženo cílů uvedených v dohodě. Různí poskytovatelé sociálních služeb - státní, obecní, neziskový i soukromý sektor a zástupci bydlení sestaví detailní dohody o využívání zdrojů a poskytování příslušných služeb. Na základě zkušeností byla v roce 1994 navíc zdůrazněna potřeba spolupracovat také se zástupci z oblasti vzdělávání.

Projednání plánu

Techniky, které jsou použity pro projednání plánu nejsou striktně dané, jsou záležitostí každé místní samosprávy.

Doporučeny jsou základní principy projednání:

  1. Podávání připomínek se vztahuje k návrhu plánu, ne k finálnímu dokumentu.
  2. Je potřeba, aby poskytovatelé a zástupci neziskového sektoru nejen vzali návrh na vědomí, ale aby byli schopni komentovat navrhované změny.
  3. Musí být dána dostatečná doba pro přípravu a podávání připomínek.
  4. Připomínky musí být brány v úvahu a musí být patrno, že jsou brány v úvahu, jako podklady pro finální rozhodnutí rozhodovatele.
  5. Může být dostatečné uspořádat sérii setkání, a nebo uspořádat veřejné projednání. Vždy je však potřeba dbát na to, aby byli informování všichni, se kterými je potřeba plán projednat.

Konzultace se zástupci nestátního sektoru

Kvalitní služby nestátního (neziskového) sektoru mohou být rozvíjeny jen za předpokladu, že existuje partnerství mezi neziskovými poskytovateli a rozhodovateli. Projednávání a spolupráce na plánu komunitní péče je důležitou cestou k budování partnerství. Proto nemá být projednání formální, ale má zahrnovat kontinuální proces, např. diskusní fóra, pracovní skupiny a pravidelná setkávání s poskytovateli a zástupci nestátního sektoru.