o projektu | o nás | soutěž | dotazník | email
Jak začít se zapojováním
Základní informace o zapojování
Techniky zapojení veřejnosti
Metodiky
Případové studie
Zapojování pro pokročilé
Jak organizovat zapojení veřejnosti
Techniky zapojení veřejnosti
Metodiky
Případové studie
Odkazy
Poradna
Kde to vře
Knihovna

Workshopy, malé pracovní skupiny, semináře

Veřejná setkání ve formě projednání a slyšení jsou omezena na jedné straně časovým rámcem a na druhé straně příliš velkým počtem účastníků. Tento fakt omezuje možnost jednak představit občanům všechny aspekty daného problému, dále pak možnost detailně prodiskutovat jejich náměty a připomínky. Proto je obvykle k podrobnějšímu rozboru jednotlivých problémových okruhů využívaná metoda workshopů, kde se malé pracovní skupiny setkají v rámci jednoho veřejného setkání.

Po úvodní informaci poskytnuté v plénu se účastnící rozdělí do tematicky zaměřených pracovních skupin a na závěr setkání jsou závěry každé pracovní skupiny prezentovány celému plénu. Při rozdělování účastníků do menších pracovních skupin je nutné dodržovat relevantní počet diskutujících ve skupině, aby se zachovala schopnost efektivní diskuse (např. 7 - 15 osob). V případě komplexnějšího problému se pracovní skupiny mohou setkávat pravidelně po dobu několika měsíců. Po ukončení práce jednotlivých pracovních skupin jsou jejich výsledky prezentovány celému plénu (např. při dalším veřejném setkání zúčastněným občanům).

Veřejné setkání ve formě workshopů může zajistit otevřenější výměnu myšlenek a může být zaměřeno na specifickou cílovou skupinu. Při pravidelném setkávání pracovních skupin je nezbytné zajistit zpětné informování občanů o výstupech pracovních skupin. Další možností je organizace seminářů formou kulatých stolů. V tomto případě jsou zpravidla osloveni odborníci z různých oborů, kterých se zpracování daného strategického dokumentu dotýká. Mají tak možnost se vyjádřit v menší skupině k danému dokumentu v jednotlivých fázích procesu SEA.

Příkladem může být rozdělení do pracovních skupin v rámci veřejného projednání jako např. u Krajské koncepce hospodaření s odpady Plzeňského kraje a posouzení jejího vlivu na životní prostředí. Projednání probíhalo formou jednání malých pracovních skupin, které se po představení celého návrhu, projednání jeho vlivu na životní prostředí a způsobu připomínkování zabývaly jeho jednotlivými tématickými částmi (komunální odpady, ostatní druhy odpadů, obce a odpady) dle struktury zpracování tohoto koncepčního dokumentu. Výsledky jednání skupin byly poté v plénu shrnuty a předány zpracovateli k zapracování.