Které cílové skupiny obyvatel je třeba oslovit?

Pro zjednodušení situace se vyjadřujeme v tom smyslu, že do rozhodování zapojujeme veřejnost. Je ale zřejmé, že veřejnost není homogenní celek, ale že se skládá z mnoha cílových skupin obyvatel. Zároveň je třeba říci, že jednotlivci mohou být současně členy i několika cílových skupin.

Pro úspěch zapojování veřejnosti je stěžejní správně určit, koho se bude projednávaný záměr nebo koncepce týkat a tyto dotčené skupiny obyvatel cíleně zapojit do rozhodování.
Určení dotčených skupin je úkolem pro rozhodovatele nebo organizátora zapojení veřejnosti

Klíčové a méně obtížné je samozřejmě identifikovat veřejnost, která je připravovaným záměrem přímo dotčená. Veřejnost může být dotčená na základě:

• blízkosti záměru,
• ekonomických dopadů,
• využívání,
• sociálních dopadů (ohrožení tradičního způsobu života, kultury, atd.).

Nutné je ovšem počítat i s tím, že o připravovaný záměr se budou zajímat i ty skupiny obyvatelstva, které jsou dotčeny záměrem nepřímo, připravovaný záměr se např. dotýká hodnot, které vyznávají.
vhodné se zaměřit např. na následující skupiny:

• obyvatelé daného území,
• instituce,
• podnikatelé a firmy,
• viditelné a respektované místní osobnosti,
• členové nevládních neziskových organizací a jiných spolků.

Určení cílových skupin obyvatelstva pomáhají následující metody:
• Samoidentifikace - "kdo se ozve, je přizván ke spolupráci".
• Identifikace třetí stranou - s využitím otázky na již zapojené "za kým ještě máme zajít, koho by to mohlo ještě zajímat, prosím distribuujte tuto pozvánku dalším, koho by se to mohlo týkat".
• Identifikace organizátory zapojení veřejnosti:
• na základě osobních zkušeností organizátorů,
• z existujících adresářů,
• geografická analýza (podle mapy),
• demografická analýza (statistické údaje),
• historická analýza (seznam těch, co už se někdy účastnili),
• konzultace s ostatními institucemi,
• analýza uživatelů (např. dle vydaných povolení).

Identifikování dotčené veřejnosti je potřeba dělat v celém průběhu procesu zapojování veřejnosti, a to nejlépe pro každý krok zapojení veřejnosti zvlášť. Důvodem je především to, že postupem času může docházet ke změnám ve složení dotčené veřejnosti. Může to být způsobeno tím, že vychází najevo další objektivní skutečnosti, které na začátku procesu nebyly známy. Důvody mohou být i pragmatické, kdy pro různé kroky plánovacího procesu je potřeba jiná skupina veřejnosti.