Příklady účasti veřejnosti při rozhodování v rozvoji měst a obcí
Plzeňský PARK NA PŘÁNÍ

Co je to PARK NA PŘÁNÍ?

Park na přání je společným projektem Správy veřejného statku města Plzně a Centra pro komunitní práci západní Čechy (CpKP). Projekt je finančně podporován nadací VIA, fondem PHARE a Úřadem městského obvodu Plzeň 1. Cílem projektu byla výstavba parku, který si naplánují lidé žijící v jeho okolí. Plzeňský Park na přání je považován za ojedinělý projekt díky otevřenosti orgánů města Plzně, zejména Správy veřejného statku. Občané mají možnost naplánovat si park zcela podle svých představ.

Hledání místa pro Park na přání

Projekt Park na přání začal v únoru 2001, kdy Správa veřejného statku společně s představiteli jednotlivých plzeňských obvodů vybrala pět míst, která byla pro daný záměr nejvhodnější. Proběhla rozsáhlá informační kampaň. Informace o projektu s dotazníkem byly zveřejněny v periodikách jednotlivých obvodů, byl distribuován letáček s dotazníkem informacemi o parku. O projektu informovali místní sdělovací prostředky, a to nejen tisk, ale i rozhlas a televize. Byly zřízeny webové stránky na internetových adresách http://www.cpkp.cz/park a http://info.plzen-city.cz/park.

O konečném výběru lokality rozhodovali občané. Nejvíce pozitivních ohlasů z ankety bylo na lokality Doubravka a Košutka. Nezávislá komise rozhodla, že jako první bude realizován Park na přání v lokalitě Košutka na místě zvaném ,,Zemník" nebo také ,,Haldy". V druhém zmíněném území, kde byl u občanů o Park na přání srovnatelný zájem, bude projekt pokračovat.

Plánování parku

Park na přání připravovali občané na dvou tzv. plánovacích setkáních. Hlavním cílem prvního plánování bylo setkání občanů se zahradními architekty z firmy Florart, kteří park na základě požadavků občanů projektují. Občané společně s architekty prošli území vymezené pro park a v jednotlivých místech diskutovali o jeho možné podobě. Architekti tak získali představu, jak je v současnosti území využívané, co lidé chápou jako výhody Zemníku a čeho se naopak obávají. Diskuze probíhaly nejen s dospělými, ale i s dětmi. Děti již v této fázi pomohly zlepšit celé území. Dostaly příležitost pomalovat nevyužitou betonovou zeď Sběrných surovin a vytvořit z kamenů zajímavé zákoutí k odpočinku.

Na základě zájmu dětí byly do plánování Parku na přání zapojeny mateřské a základní školy. Pro děti byla vyhlášena výtvarná soutěž Jak si představujete Zemník? Dětské práce a představy o budoucí podobě parku inspirovaly následně občany při dalším plánování.

Na druhém plánovacím setkání se po rekapitulaci výsledků prvního setkání přistoupilo ke konkrétnímu plánování parku. Většina účastníků se například shodla, že sušáky na prádlo nejsou využívané a jedno pískoviště není dostačující. Řešilo se také využití stávajících i budoucích prvků, jako např. pískoviště, příkopu, plácku k odpočinku, trasy cest a podobně.

PROJEKT A VÝSTAVBA PARKU

Na základě popsaných dvou plánovacích setkání zpracovali zahradní architekti první návrh parku, který byl v listopadu 2001 předložen občanům plzeňského Severního předměstí k připomínkování. Po jeho dopracování následovalo schválení projektové dokumentace příslušnými organizacemi a vydání stavebního povolení na lokalitu, kde se bude Park na přání stavět. V dubnu 2002 proběhla první část výstavby parku společně s veřejností.

Podrobné informace o projektu najdete na www.cpkp.cz/park