Příklady účasti veřejnosti při rozhodování v rozvoji měst, obcí a krajů Strategie rozvoje Vltavotýnska

ROZVOJ VLTAVOTÝNSKA

Mikroregion Vltava je přirozená spádová oblast s centrálním městem Týn nad Vltavou. Nachází se v severní části okresu České Budějovice. Tvoří jej celkem 12 obcí, k nimž náleží 52 místních částí. Jedná se o obce: Bečice, Dobšice, Dolní Bukovsko, Hartmanice, Horní Kněžeklady, Hosty, Chrášťany, Modrá Hůrka, Temelín, Týn nad Vltavou, Všemyslice a Žimutice

Strategický plán mikroregionu Vltavotýnsko byl zpracován CpKP jižní Čechy ve spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou RERA a.s. a obecně prospěšnou společností Domov sv. Anežky z Týna nad Vltavou. Zadavatelem přípravy studie bylo Sdružení měst a obcí Vltava. Zvláštní důraz při zpracování strategie byl pokládán na účast veřejnosti při přípravě studie. Zpracování strategického plánu mikroregionu Vltavotýnsko bylo podpořeno v rámci Programu obnovy venkova.

ÚČAST VEŘEJNOSTI PŘI ZPRACOVÁNÍ STRATEGIE

Pro zapojení veřejnosti do zpracování plánu byla zcela na začátku plánování uskutečněna anketa ve všech obcích mikroregionu, které se zúčastnilo 150 občanů a jejichž připomínky byly zapracovány do tohoto dokumentu. Anketu prováděly studentky septimy Gymnázia v Týně nad Vltavou. Hlavní úlohu při zpracování plánu měla pracovní skupina složená ze starostů obcí a zástupců základních a středních škol, zemědělců, podnikatelů, zástupců neziskových a příspěvkových organizací, Úřadu práce v Českých Budějovicích a dalších odborníků a osobností komunity.

Na základě diskusí se starosty mikroregionu byly stanoveny tyto prioritní oblasti pro rozvoj mikroregionu:

• podnikání, zemědělství a cestovní ruch
• sociální oblast, zdravotnictví a volný čas
• infrastruktura a životní prostředí

Pro tyto tři oblasti byly z lokálních aktérů sestaveny pracovní skupiny, které se podílely na zpracování jednotlivých částí strategického plánu.

Situační analýza

Strategie rozvoje integrovaného venkovského mikroregionu vycházela z důkladné analýzy současného stavu mikroregionu. Ke zpracování analýzy byly využity stávající analýz jednotlivých obcí (územní plány, urbanistické studie, analýzy k Plánu rozvoje venkova) a souhrnné statistické údaje o daném území (demografické přehledy, analýzy zaměstnanosti) ve spolupráci s příslušnými úřady. Situační analýza tak dala jasný základ pro další postupové kroky.

SWOT analýza

SWOT analýza vycházela ze dvou dotazníkových akcí zaměřených na obyvatelstvo mikroregionu a také na místní podnikatele a instituce. V této analýze nejsou zohledněny pouze "kladné stránky", to je např. výčet turisticky atraktivních míst. Analýza byla provedena metodou SWOT, což znamená, že zohlednila také slabé stránky (např. nedostatečné ubytovací kapacity, profesionalita poskytovatelů služeb…). Metoda SWOT analýzy dovolila zároveň definovat, co by mohlo regionu pomoci zvenčí (např. spolupráce s Rakouskem), a vymezila, co by mohlo mikroregion při jeho rozvoji ohrozit. Tato SWOT analýza byla projednána s veřejností.

Rozvojová strategie

Na základě shora zmíněné analýzy byly stanoveny strategické cíle rozvoje mikroregionu - tato fáze byla velmi důležitá pro další dohody mezi obcemi v mikroregionu. Proto bylo stanovení cílů rozvoje, které navrhly pracovní skupiny, konzultováno se všemi starosty mikroregionu. Společné definování a výběr strategických cílů rozvoje mikroregionu bylo základem pro vytváření hlavních rozvojových opatření mikroregionu a z nich plynoucích aktivit. V souladu se strategií a na základě dotazníkových akcí navrhly jednotlivé pracovní skupiny některé společné projekty mikroregionu.

Občané se zajímali o dění v mikroregionu

Tvorba strategie se stala jedinečnou příležitostí aktivizovat lidi v obcích tak, aby se začali aktivně zajímat o své okolí. Podpora strategie za strany veřejnosti, předurčuje podporu nových projektů a odstraňuje bariéry při jejich realizaci. Podpora veřejnosti práci zastupitelů v obcích je samozřejmě také sociologicky - politickým přínosem.