Aktivní informování

Aktivní informování je upraveno v čl. 5 Aarhuské úmluvy s odkazem na čl. 6.2 Aarhuské úmluvy. Na základě těchto ustanovení Aarhuské úmluvy byl navržen vhodný způsob aktivního informování. Ustanovení Aarhuské úmluvy klade orgánům veřejné správy (a potažmo zpracovateli) povinnost aktivně rozšiřovat relevantní informace: "…o výkonech a činnosti státních funkcí nebo poskytování služeb se vztahem k životnímu prostředí." (čl. 5.7 písm. c). Podpora regionálního rozvoje je takovou funkcí nebo službou veřejné správy.

Veřejnost musí být seznámena s relevantními informacemi "v počátečním stádiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti otevřeny a účast veřejnosti může být účinná" (viz. čl. 6.4 Aarhuské úmluvy). Jako základní komunikační prostředek slouží internet, informační středisko, média a veřejné prezentace.Veřejnost by tedy měla být přítomna minimálně v těchto fázích zpracování dokumentu:

• na počátku k oznámení záměru zpracovávat strategický dokument,
• při zpracování analytické části a
• při zpracování celkového návrhu.

Obsah relevantních informací stanoví čl. 6.2 Aarhuské úmluvy. Zainteresovaná veřejnost má být informována ať už přímo, nebo formou veřejného oznámení:

• o navrhované činnosti,
• o možných rozhodnutích,
• o orgánech příslušných k rozhodování,
• o postupu rozhodování.

V případě strategického plánování jde mj.o zveřejnění informací:

• o plánu práce,
• o termínu a místě konání veřejného projednání,
• o orgánu/organizaci, který podává informace,
• o orgánu/organizaci, který shromažďuje připomínky veřejnosti,
• o tom, jaké informace jsou v současnosti dostupné.

V průběhu zpracování programu by měly být zveřejňovány také všechny relevantní dokumenty:

• pracovní verze programu, jeho hotové kapitoly,
• zápisy z jednání rozhodovatele (např. Regionální rady nebo krajského zastupitelstva vztahující se ke strategickému dokumentu),

úřad, Regionální rada regionu soudržnosti (dle zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje).
Viz čl. 5.7 a 6.2 Aarhuské úmluvy.

• zápisy z jednání pracovních skupin, zápisy z jednání týmu posuzovatelů vlivu na životní prostředí apod.

Důraz se klade na elektronickou komunikaci . Pro regionální a národní úroveň strategických dokumentů je elektronická komunikace nezbytná, nelze ji však považovat za dostatečnou. Předložená metodika proto předpokládá vytvoření www stránek, které vedle aktuálních informací relevantních pro každý region budou shrnovat i všechny ostatní (všeobecné) zdroje informací týkající se oblasti strategického plánování, včetně příslušných odkazů (např. na stránky ministerstev). Internetové stránky by také měly umožňovat občanům zasílat své dotazy a připomínky zpracovatelům.

Doporučujeme, aby existovala pouze jedna instituce nebo organizace odpovědná za informování a dialog s veřejností (vypracování materiálů pro veřejnost, sběr připomínek, jejich vyhodnocování, iniciování jednotlivých akcí v rámci konzultací s veřejností - viz. kapitola 3.3).

Pokud je to možné, navrhujeme pro splnění požadavků na aktivní informování vytvořit informační středisko, které bude sloužit jako institucionální základ pro informování (správa www stránek, shromažďování informací, jejich rozšiřování apod.) a vedení konzultací s veřejností. K tomuto účelu lze modifikovat i stávající informační střediska. Popis informačního střediska je uveden v příloze č.5.

Pouze menšina obyvatelstva má zatím volný přístup k Internetu. V klíčových fázích procesu je proto nutné využívat i tradičnější "papírové" formy rozšiřování informací. Doporučit lze:

• přímé dopisy nestátním neziskovým organizacím,
• regionální média k informování širší veřejnosti,
• spolupráci s obcemi (mohou využívat dokumenty dostupné na Internetu a ty zveřejnit způsobem v místě obvyklým),
• letáky, plakáty apod.

Prostřednictvím Internetu a informačního střediska musí být zveřejňovány všechny dokumenty a všechny dílčí výstupy plánovacího procesu.

Čl. 5.3 a 5.5 Aarhuské úmluvy přímo stanoví povinnost rozšiřovat plány, programy a politiky elektronickou formou. Tato ustanovení lze aplikovat i při zpracování těchto dokumentů.

Obecně upraveno v čl. 5 Aarhuské úmluvy. Pro oblast strategického plánování je však namístě použít zejména ustanovení čl. 5.7 písm. b) a c), která stanoví povinnost rozšiřovat vysvětlující materiály o jednáních s veřejností, tedy materiály vztahující se k účasti veřejnosti na zpracování a potažmo celém procesu zpracování. Dále je na místě použít čl. 6.2. Přiměřeně lze použít i čl. 6.6 Aarhuské úmluvy. Ze všech těchto ustanovení lze při jejich přiměřeném použití na strategické plánování dovodit povinnost orgánů veřejné správy a zpracovatele informovat veřejnost aktivně zejména o dosavadním průběhu procesu a zodpovídat otázky typu: kdo rozhoduje, kdy, jak a o čem; kdy a jak je možné se zapojit do konzultací (viz kapitola 3.3), případně kdy je možné se zapojit do samotného plánování.